Hubertská mše

Uctívání patrona lovu a honu, svatého Huberta, zavedl v letech 731 až 741 papež Řehoř lll. a mělo se jednat o jakýsi protipól bohyně lovu Diany.
Tradiční troubená svatohuhertská mše svatá se uskutečňuje k poctě české myslivosti, přírody a za živé i zemřelé myslivce a lesníky. Hlásí se tak k duchovnímu odkazu české myslivosti.
V kostelech nejčastěji hrají zkušení trubači, nejstarší "Hubertskou mši B dur" Petra Vacka a Josefa Selementa z roku 1991 pro tři hlasy lesnic, nejlépe ve spolupráci s pěveckým sborem a místními myslivci. Ti během introdukce vcházejí v průvodu do kostela a přinášejí myslivecké obětní dary ve formě čerstvého úlovku – tedy jelena na nosítkách nazdobených chvojím.
Myslivci se také zúčastňují čtení z Písma a přímluv.
Hezkým zvykem je zvaní na svatohubertskou mši vytrubováním před kostelem asi půl hodiny předem. Také po mši svaté mohou trubači venku před kostelem zatroubit několik hlaholů, případně stručně okomentovat tradice myslivosti a mysliveckého troubení.

Přijďte se dne 30.10. ve 14:00 podívat do kostela svaté Markéty a užijte si Hubertskou mši v podání "Povltavských trubačů", pěveckého sboru "Svatobor" a
všech mysliveckých tradic.