Něco málo o našich lesech

Historie

V raném středověku se o lesy nikdo nestaral. Prvním, kdo začal hospodařit v lesích, byl císař Karel IV. Město Kašperské Hory získalo v roce 1345 pralesy, které postupně rozšiřovalo nákupem dalšího majetku. Dnes jsou Kašperskohorské lesy třetí největší lesní majetek v České republice. Byly zřízeny v roce 1992 a mají rozlohu 6075 ha. Jednatelkou je ing. Hana Naušová a jsou rozděleny na sedm lesnických úseků.

Hranice lesního majetku

Hranice majetku je v severozápadní části tvořena od soutoku Vydry a Křemelné (u Čeňkovi Pily), kde vzniká Otava, touto řekou směrem na sever k obci Annín. Zde hranice uhýbá na východ a pokračuje na Trnové Dvory, přes samotu Nový Dvůr se stáčí jižním směrem k osadě Žlíbek. Dále jihovýchodním směrem k samotě Ždánov. Odtud se mírně stáčí k jihozápadu a napojuje se na silnici k penzionu Kačerov. Odtud k obci Červená a dále severovýchodním směrem k obci Nicov až k hranici s Jihočeským krajem. Po hranici k obci Horská Kvilda. U Vydřího mostu se hranice stáčí na jihozápad a pokračuje kolem Kvildské slatě k Jezerní slati a odtud na Filipovu Huť. Severněji se napojuje na Vydru a odtud až k Čeňkovo pile.

Geologické poměry

V celé oblasti zcela převládají moldanubické ruly, v malé míře se vyskytují magmatity (žuly, granodiority). Sporadicky se objevuje amfibolit a kvarcit.

Půdní poměry

V severní a severovýchodní části převažuje kambiem, mírně pak kryptopodzol. Ve střední části převažuje podzol. Nachází se zde   organonem, glej a ranker.
Zrnitostně převažují půdy lehčí, hlinitopísčité. Menší zastoupení mají půdy středně těžké a těžké. Dle zastoupení skeletu převládají půdy kamenité až silně kamenité.

Lesní vegetační stupně

Území je charakterizováno značným rozpětím nadmořské výšky 700–1230 m nad mořem. Tomu odpovídá zastoupení čtyř lesních vegetačních stupňů (LVS).
Severovýchodní část území – oblast města Kašperské Hory
Prolíná se zde pátý LVS – jedlobukový, se šestým LVS – smrkovým.
Nadmořská výška 700 – 800 m.
Střední část -  po linii Zlatá studna – Zhůří – Horská Kvilda – Hamerský potok
Převládá šestý LVS – smrkovobukový, často doplňovaný sedmým LVS – bukovosmrkovým (převážně vlhké až zamokřené lesní typy).
Nadmořská výška 700–1100 m.
Jižní část – vrchovina až pláně (nejvyšší a nejchladnější polohy lesů města)
Charakteristický je osmý LVS – smrkový. Pouze směrem k severu je promíšen se sedmým LVS – bukovosmrkovým.
Nadmořská výška 1100–1220m.

Dřevinná skladba

Dřevinné skladbě na LHC Kašperskohorské městské lesy má největší zastoupení smrk - 83 %, borovice - 3 %, jedle - 2 %, z listnatých dřevin má největší zastoupení buk - 7 %, bříza - 2 % a olše - 1%.
Na lesním majetku, na základě hodnocení aktuálního stavu ekologické stability, vznikl systém biocenter, která byla vhodně propojena biokoridory.
Mezi biocentra patří známé slatě: Tetřevská, Kvildská, Mezilesní, Horskokvildská a Zhůřská. Dále Hamerské svahy, Horní Antýgl a Vydří most. Velká část majetku spadá do soustavy Natura.